Teplota a délka v týdnech v odchovně pro vylíhnutá kuřátka

týden / teplota v stupních celsia
1. / 33
2. / 28
3. / 25
4. / 23
5. / 20
6. / 18-20
7. / 15-18

NEŽ ZAČNETE ČÍST NĚCO O LÍHNUTÍ, DOPORUČIL BYCH NEJPRVE NAKOUKNOUT NA  STRÁNKY JIŘÍHO HLADÍKA,KDE JE VLASTNĚ VŠE CO VĚTŠINA CHOVATELŮ JEN TUŠÍ

http://www.chicken-xl.cz/kurata/index.php?action=show_category&id=12

Ještě par rad od Jiřího Hladíka

Při stanovení výměny vzduchu v líhni přihlížíme k koncentraci kysličníku uhličitého,která by v líhni neměla překročit koncentraci 0,4% . Výrobci velkokapacitních líhní tento ukazatel nepodceňují a sledují velmi pečlivě i v praxi.Pro vaši představu jedno slepičí vejce vyloučí ve stáří 10.dnů asi 0,2l Co2.Ve 14 dnech je to už 0,3l a v 18 dnech je to téměř půl litru kysličníku uhličitého za 24 hod.Pak je už snadné spočítat kolikrát musíme vyměnit vzduchu v líhni při dáném množství vajec. Do sedmého dne není třeba tento problém řešit. Vylučování Co2 se děje přes alantoidní krevní oběh a ten začá přjímat kyslík a vypouštět Co2 až okolo sedmého dne.

V případech přehřátí líhně je nutné nepodléhat panice a postupovat následovně.
1. Vejce zchladit na teplotu očního víčka.
2. Prohlédnout baterkou a vyřadit čistá.U slepice je alantoida na skořápce 7. den a krevní oběh je vidět baterkou.
3. Kontrolně rozbít několik vajec a jasně vidíte zda je zárodeky živé.
Tělesná teplota kvočny je 40-41°C a zárodek hlavně v první třetině inkubace snáší poměrně vysoké teploty. V bílku plave a velmi intenzivně se tlačí za teplem.

Vlhkostí se řídí odpar vody z vajec.Při překládání do dolíhně ma být úbytek hmotnosti asi 12%-13% původní hmotnosti.Toto platí pro slepice v 18.dnu inkubace a u kachen v 25.dnu inkubace to může být o 1% více.Držel bych se spíše vyšších vlhostí,neb v konečné fázi inkubace se už ta alantoidní tekutina nějak odpaří,ale dehydratace je pro líhnutí naprosto devastující a způsobuje vznik atypických poloh zárodku

Příroda se nedopouští zásadních omylů. Tak jako kvočna zahřívá vejce shora ,tak musíme činit i v líhni. Ještě drobnost.On je zásadní rozdíl ve stanovení teploty v líhni stolové na ,kde se předává teplo sáláním a v líhni s ventilátorem se teplo dodává převodem(proudem teplého vzduchu).Vzduch obtéká vejce celé.Zde je teplota přibližně 37,8°C. Ve stolové líhni je to složitější.Tam se stanovuje inkubační teplota na základě měření teploty na dopadu sálání a v jeho stínu.Teprve průměr těchto dvou teplot je teplotou inkubační.Tělesná teplota kvočny je také výrazně vyšší jak oněch 37,8°C.

Vejce je nutné v inkubátoru obracet především pravidelně.Nejdelší interval je asi 8 hodin, delší je rizikový. Ideální je po dvou až šesti hodinách.

vynikající stránky o chovu a líhnutí drůbeže http://chicken-xl.cz/

Pro líhnutí kuřat v líhních s nuceným prouděním vzduchu je doporučené rozmezí teplot pro inkubaci 37,5 - 38,2°C při vlhkosti prostředí 50 - 65% /to je běžná vlhkost, kterou máte třeba v obýváku po intenzivním vyvětrání/ a minimálně 2x denně otočit vajíčka o 180°. Je jedno jestli ručně, nebo máte automatiku. V případě automatického naklápění vajec je doporučeno častěji. V dolíhňové lísce se již vajíčka neobracejí, je doporučeno snížit tepotu o 0,2°C a zvýšit vlhkost prostředí zvýšit na 70 - 90%. Normálně se to dělá rosením nebo zavěšením mokré tkaniny, nasáklého papírového obrousku....
Při firemně vyráběných líhní se řiďte návodem, při domácí konstrukci si vypozorujte setrvačnost topného tělesa, citlivost termostatu a podle toho nastavte střední teplotu, aby jste se vešli do doporučeného rozmezí. Smrtelná teplota pro zárodky je 42°C.
Líhně s přirozenou ventilací jsou zpravidla konstruovány jako stolové. To jsou ty „remosky - Biosky", různé doma dělané krabice se žárovkami... Nasazují se jednorázově. Vejce zůstávají v líhni po celou dobu líhnutí. Obracejí se ručně dvakrát denně. Nemají ventilátor, proudění vzduchu je samovolné. Používá se vyšší teplota (39,5 - 41 °C), na počátku líhnutí vyšší, ke konci se snižuje

tabulka pro líhně s nuceným oběhem vzduchu(ventilátor)

Název Podmínky pro inkubaci Podmínky pro líhnutí Délka inkubace Teplota pro inkubaci Mokrý teploměr (vlhkost) Přesun do dolíhně Teplota při líhnutí Mokrý teploměr (dny) ( °C ) ( °C ) (den) ( °C ) ( °C ) Kanár 13-14 38,05 30-31 11 37,2 32,2-34,4 Slepice 21 37,5 30 18 36,9 32,2-34,4 Korela chocholatá 18-20 37,5 30-31 15-18 37,2 32,2-34,4 Kakadu(různé druhy) 22-30 37,5 30-31 20-27 37,2 32,2-34,4 Aratinga (zlatý) 28 37,5 30-31 25 37,2 32,2-34,4 Aratinga (jiné druhy) 21-30 37,5 30-31 18-27 37,2 32,2-34,4 Hrdlička (*) 14 37,5 30 12 36,9 32,2-34,4 Kachna (většina druhů) 28 37,5 30-31 25 36,9 32,2-34,4 Kachna pižmová 35-37 37,5 30-31 31-33 36,9 32,2-34,4 Zebřička 14 37,5 30-31 12 37,2 32,2-34,4 Husa domácí 30 37,5 31 27 36,9 32,2-34,4 Husa (různé druhy) 22-30 37,5 31 27 36,9 32,2-34,4 Bělokur 24-25 37,5 28,8-30 22 37,2 32,2-34,4 Perlička 28 37,5 28,8-30 25 36,9 32,2-34,4 Alexandr 22-25 37,5 30-31 20-22 37,2 32,2-34,4 Ara 26-28 37,5 30-31 23-25 37,2 32,2-34,4 Loskuták 14 38,05 30-31 12 37,2 32,2-34,4 Alka 18-26 37,5 30-31 15-23 37,2 32,2-34,4 Andulka 18 37,5 30-31 15 37,2 32,2-34,4 Papoušci(různí) 18-28 37,5 30-31 15-25 37,2 32,2-34,4 Papoušek africký šedý 28 37,5 30-31 25 37,2 32,2-34,4 Orebice chukar 23-24 37,5 31 20 37,2 32,2-34,4 Páv 28-29 37,5 30-31 25-26 36,9 32,2-34,4 Bělokur 21-23 37,5 30-31 18-20 37,2 32,2-34,4 Havran 20-21 37,5 30-31 17-18 37,2 32,2-34,4 Bažant 24-25 37,5 30-31 21 37,2 33,3-35 Bažanti(různé druhy) 22-28 37,5 30-31 20-25 37,2 33,3-35 Holub (*) 19-19 38,05 31 14 37,2 33,3-35 Křepelka virginská 23 37,5 28,8-30 21 37,2 32,2-34,4 Křepelka japonská 17-18 37,5 30-31 15 37,2 32,2-34,4 Labutě (různé druhy) 33-37 37,5 30-31 30-33 37,2 32,2-34,4 Krocan 28 37,5 28,8-30 25 36,9 32,2-34,4 Emu 49-50 36,4 21,1-23,8 47 36,4 32,2 Pštros 42 36,4 21,1-23,8 39 36,4 32,2 Nandu 36-42 36,4 26,7 39 36,4 32,2 ( * překlad nemusí být přesný, holub i hrdlička mají někdy v angličtině stejný výraz. Doporučuji si teploty znovu ověřit z originálu a přepočíst ze stupňů F na °C ) Doba potřebná k inkubaci obsahuje i poslední 3 dny v dolíhni. V průběhu inkubace má být ventilace ( přísun čerstvého vzduchu do líhně) zvýšen o polovinu ! Tab. 2. Možné problémy při líhnutí vajec Rozbité vejce Bylo již naprasklé, špatně

polopatické vysvětlení domácího umělého líhnutí od jeduvky z ifauna.cz   http://www.ifauna.cz/drubez/forum/r/detail/352313/re-re-re-re-re-re-re-re-re-teorie-lihnuti-nejen-pro-lihnarske-panny-a-panice

Typy a stavba líhní

Obecně lze říci, že líheň je zařízení, které udržuje stálou teplotu, vlhkost a v lepším případě otáčí vejce. Líhně můžeme rozdělit na dva základní typy:

Líhně s přirozeným prouděním vzduchu (bez ventilátoru)

Tento typ líhní je starší, ale v současné době stále používaný, vyráběný a dodávaný do prodejen. U nás je nejznámějším výrobcem firma BIOSKA Sedlčany a zahraniční Brinsea. Tyto líhně mají jedinou nevýhodu vtom, že v nich nelze vejce skladovat do pater nad sebe, ale pouze na jednu úroveň. Tímto se výrazně zmenšuje kapacita líhně. Dále tyto líhně nejsou obvykle vybaveny automatickým otáčením vajec, samotný princip na kterém pracují, to téměř neumožňuje. Aby bylo možno názorně vysvětlit, jakým způsobem jsou vejce zahřívána, pomůže nám jednoduchý obrázek, který znázorňuje typickou líheň bez ventilátoru. Začneme od zdola.

Světle modrý obdélník znázorňuje misku s vodou. Ta dodává odpařováním tekutiny vlhkost líhni, která má pro tyto účely a pro účely správné ventilace umístěno několik malých otvorů na dně a víku líhně. Modré šipky znázorňují proudění čerstvého vzduchu. Vejce jsou umístěna na kovovém sítě. Oranžové šipky pak ukazují jak proudí teplý, ohřívaný vzduch z topného tělesa, které je představováno červeným obdélníkem. To je zpravidla umístěno tak, aby pokrývalo celou plochu na které se nacházejí vejce (obvykle je to topná spirála či topný kabel). Jak je vidět čerstvý chladný vzduch se zde střetává s teplým, což způsobuje jak vlhkostní tak hlavně i teplotní rozvrstvení ohřátého vzduchu v líhni. Proto i v návodech najdete detailní informace jak líheň nastavit, abyste byli při inkubaci úspěšní. Teploměr je v těchto líhních umístěn vždy uprostřed, kde se nachází i termostat, případně jiné zařízení pro udržování a regulaci teploty. Jak již bylo zmíněno, v líhní je teplotní rozdíl, který se projevuje řádově v 2 cm. Tzn. Jestliže teplota teploměru je například 38,6 °C pak pokud ho zanoříme o 0,5cm hlouběji do líhně pak bude již jen 38 °C . Takže pokud budeme líhnout vejce slepic, budeme muset nastavit teplotu těsně nad vejcem okolo 40 °C aby teplota na opačném konci byla okolo 36-35 °C . Přesný návod nám poskytne dokumentace přiložená výrobcem. V případně vlastní výroby, je nutno zkoušet a testovat.

Pokud si přečtete i informace o líhních s ventilátorem můžete dojít k závěru, že líhně bez ventilátoru jsou již zastaralé a pracné na obsluhu. Z jedné časti je to pravda. Otáčení vajec je velmi náročné, protože musí být pravidelné, nesmí být vynecháno a při tomto typu líhně musíte vejce nejen otočit, ale také přemístit vejce ze středu kde je o něco vyšší teplota na okraj po každém otočení (tzn. 3x denně). Na druhé straně jde o přirozenější inkubaci než u líhní s ventilátorem. Teplotní rozvrstvení je v přírodě naprosto běžné. Jen si představte, že by slepice dokázala v hnízdě udržet stálou teplotu 37,5 °C u všech vajec. Prakticky je to nemožné. Ale slepice instinktivně obrací vejce a přesunuje je v hnízdě tak často, že to zárodkům vůbec nevadí. Proto i tyto líhně v rukou člověka s dostatečnou trpělivostí a s dostatkem času, přinesou vnikající výsledky.

Líhně s ventilátorem

Tento typ líhní je dnes velmi často používán a to především v Zoo parcích, nebo firmách zabývajících se líhnutím a distribucí kuřat do drůbežáren. Jde o naprosto odlišné konstrukční řešení, které umožňuje umístit vejce do několika pater, a v případě automatického otáčení nemusíte, kromě prosvětlovaní, na vejce šáhnout po celou dobu inkubace. Jediným zařízením navíc je výkonný ventilátor, který po celou dobu inkubace, rozhání teplý vzduch v prostu, kde se nacházejí vejce tak, že je teplota stejná kdekoli v líhni. Názornější bude opět obrázek:

Modrý obdélník nám opět znázorňuje misku s vodou. Malé žluté žárovky představují topné těleso. Přičemž nejde jen o ilustraci, ale mnohdy o skutečný zdroj tepla(více se k tomuto tématu dostanu níže, při popisu mé jednoduché konstrukce domácí líhně). Zelený obdélník pak znázorňuje výkonný ventilátor a oranžové šipky proudění teplého vzduchu. Máte-li dostatečně výkonný ventilátor je umístění teploměru libovolné. V případě, že během cirkulace přeci jenom dochází k nějakým minimálním ztrátám, je vhodnější umístit ho na začátku oběhu. Nižší partie líhně je pak možné využívat jako dolíheň, neboť vejce v dolíhni potřebují nižší teplotu a zároveň padající skořápky nezašpiní vejce, která se teprve inkubují. Modré šipky znázorňují místo odkud je možné otvory v líhni přivádět čerstvý vzduch.

Tyto líhně mají spoustu výhod:

Obvykle je zde prostor pro umístění zařízení, které obrací vejce. Nejnižší partie líhně lze využít jako dolíheň, takže je možné inkubovat vejce průběžně. U líhní bez ventilátoru je vyloučeno, aby byly do líhně vejce vkládány s nějakým časovým odstupem. Teplota je stejná v celé líhni nemusíme se tedy bát, že vejce umístěna na okrajích se nevylíhnou z důvodu nižší teploty. Jeden z dalších hlavních výhod je rychlost s jakou je líheň schopná znovu obnovit teplotu a vlhkost při otevření, nebo se vytopit od studena do 37,5 °C.

Zároveň zde jsou i nevýhody:

Jednou z nich je vlhkost, ta musí být pečlivě hlídána. Dále nejde o přirozené líhnutí jako u líhní bez ventilátoru, takže jakýkoli malý nedostatek má již katastrofální následky. Například jsem pozoroval, že u líhní bez ventilátoru jsou vejce mnohem méně citlivá na výkyv v teplotě než u líhní ventilátorových, kde se teplota téměř nepohne (Max +- 0,1 °C ). Přesto všechno je úspora práce velmi vysoká, takže tyto líhně převládají a mívají podobu od líhní malých, které vleou na stůl, velikosti prádelníků, skříně až po profesionální líhně, kde je vytápěný prostor v rozměrech 5*10m, ventilátory mají průměr 2m a kapacita je okolo 100 000 vajec.

Jak si vyrobit líheň:

Ceny líhní jsou prozatím dosti vysoké. Jednoduchou líheň bez ventilátoru s ručním otáčením, s kapacitou okolo 60 slepičích vajec lze pořídit za 6000Kč. S ventilátorem a automatickým otáčením cena nejde pod 10 000,-. Jak jsem ale uvedl, líhně bez automatického otáčení vajec jsou vhodné tak pro ty, co mají letní prázdniny, nebo pro důchodce. Obyčejný pracující člověk nedokáže takovouto líheň obsluhovat.

Z mé vlastní zkušenosti Vám mohu zaručit, že lze vyrobit líheň s kapacitou 40 slepičích vajec(i vyšší), s automatickým otáčením, a ventilátorem za cenu do 3000Kč.

Co budete potřebovat?

1. Nejdůležitější je přístroj udržující teplotu. V současné době používám, a nejsem sám, teploměry se spínacími kontakty VERTEX od firmy Exatherm. Tyto teploměry dokáží udržovat teplotu + - 0,1 °C, stojí okolo 1320 Kč + odpovídající spínací relé pro zapojení teploměru 50Kč. Na trhu je ale rovněž velké množství digitalních zařízení ve stejné cenové kategorii.
2. Pak je vhodné zakoupit ještě přesnější teploměr kontrolní líhňový, opět dodává Exaterm, se stupnicí od 35 °C do 45 °C, s dělením po 0,1 °C. Cena se pohybuje okolo 300Kč. Poslouží nám k nastavení termostatu nebo teploměru se spínacími kontakty.
3. Dřevěné hmoždinky průměr 10mm, 6ks 8Kč/ks
4. Časový spínač. Stačí digitální programovatelná zásuvka, která umožní nastavení až 10 otočení za den, 180 - 300Kč.
5. Motorek na otáčení vajec, nejvhodnější jsou motorky ze stěračů aut, traktorů atd. Lze získat i zdarma.
6. Ventilátor. Do malé líhně stačí ventilátory určené pro zdroje v počítačích (12V), jsou výkonné, konstruované na práci v teple (jejich provozní teplota je do 70 stupňů celsia) cena těch nejlevnějších bývá okolo 40Kč/80mm dporučuji však 120mm za cenu do 300Kč
7. Trafo 12V pro ventilátor lze sehnat za 100Kč na trhu.
8. Trafo 12V pro motorek ze stěrače. Jednoduché levný lze koupit za 300Kč
9. Objímky na žárovky 4ks, 35 Kč/Ks
10. Žárovky (ne úsporné!) 40W, 4 kusy 8Kč/ks
11. Pár vodičů na propojení žárovek s termostatem, kabel, vidlice do zásuvky.
12. Desky na líheň nejlépe duté, lepené, překližkové, izolační, lze sehnat zdarma(vhodné jsou z pokojových dveří v panelácích, mnoho lidí se jich nyní zbavuje, jsou duté vyztužené papírem a skvěle izolují teplo.
13. Síto podle velikosti vaší líhně 90Kč/m

Jako zdroj tepla tedy doporučuji žárovky. Pokud je líheň dobře postavená a izolovaná, dokáží ji vytopit podle velikosti dvě 40W žárovky. Výhoda žárovek je v tom, že jsou levné, rychle se rozehřejí, rychle se zchladí - díky tomu je udržování teploty velmi přesné. V případě poruchy zařízení udržujícího teplotu ,žárovky nezpůsobí požár, po přehřátí se obvykle propálí vlákno a líheň se nepřehřeje tak aby podpálila celý barák. Žárovky vydrží i 2 sezóny.

Moje jednoduchá líheň vypadá asi takto (můžete si vyrobit i větší typ, pro který se hodí konstrukční řešení obrázku uvedeného výše):

Mezera ponechána na proudění tepla do líhně, 2 otvory pro teploměry

Na samotném dně jsou čtyři 40W žárovky dodávající teplo. Ty jsou zakryté deskou, která ale zakrývá 75% plochy dna. Mezera, která je ponechána, slouží k proudění tepla do prostoru kde jsou vejce. Doporučují celý prostor s žárovkami ještě pro jistotu obít plechem. V místě, kde jsou žárovky, jsou také vyvrtány otvory v líhni, aby byl nasáván čerstvý vzduch, znázorňují to modré šipky. Těsně u mezery je umístěn ventilátor (zelený obdélník), který proudící teplo rozvádí po celé líhni. V případě ventilátoru bych rád zdůraznil, že jeho umístění není definitivní. Velmi záleží na tvaru líhně, na umístění vajec a počtu vajec. Proto testujte správnou cirkulaci vzduchu vždy s maximálním počtem vajec. V přídě, že naměříte odchylky v různých místech líhně, dokupte další, nebo zvyšte výkon či průměr ventilátoru.

Modrý obdélník znázorňuje misku s vodou. Líheň otevírám z vrchu, víko znázorňuje hnědý obdélník, ve kterém je kvůli cirkulaci vyvrtáno také mnoho malých dírek. Na 3D obrázku je ještě vidět ochranný kryt na teploměr Vertex , aby se při běžné manipulaci nepoškodil. Vejce jsou umístěna na sítě.

Pokud jste zruční, následujícím postupem si určitě dokážete systém otáčející vejce vyrobit:

1. Nejdříve si vyrobíme takovéto zásobníky. Použijeme přitom dřevěné hmoždinky. Každý kutil by to mněl zvládnout. Dva postranní kolíky jsou na obou stranách a mají důležitou funkci, která bude viditelná na dalším obrázku:
2. Pak vytvoříme z koupeného síta jakýsi žlábek, který zasuneme do zásobníku, jak naznačují šipky, a připevníme k tyčkám tak, aby dokázal udržet celou várku vajec. Při ohýbání síta vycházíme ze tvaru slepičího vejce na jeho menším konci. Vejce totiž vždy umisťujeme menším koncem dolů.
3. Zde je vidět jak celý systém při otáčení pracuje. ( košík z drátěného síta zde nevidíme protože by bránil v přehlednosti), jeden kolík umístěný uprostřed slouží k otáčení celého zásobníku dokola. Druhý pak, jak je patrné, zabraňuje převrhnutí zásobníku do polohy, kdy by vejce již mohla vypadnout. Tento kolíček musíme umístit tak, aby při konečném otáčení, vejce měnila polohu o 90° , jak je vidět na dalším obrázku.
4. Napojení motorku na zásobníky je již otázka dobrého nápadu. Já jsem to řešil takto. Jeden z konců zásobníku jsem upravil trochu jinak. Z překližky jsem vyřezal dva kruhy(zelená a fialová) a mezi ně vlepil dřevěný kruh(žlutá). Do něj jsem vyvrtal díry a vlepil dva kolíčky(červená). Kolíčky umístěte tak, aby svíraly úhel 90 stupňů.

Na tyto kolíčky pak již není problém namotat dostatečné množství šňůry nebo lanka, kterou provlečete malou dírkou ve víku líhně ven. Tam dle vlastních možností zajistěte, aby po zapnutí motorku byla nitka pomalu namotávána na cívku. Při tomto pomalém tahu se bude celý zásobník kolébat zprava do leva. Pokud zvolíte vhodný převod docílíte toho, že za 1 minutu otáčení (to je minimální jednotka času , kterou lze nastavit na programovatelné zásuvce) se zásobník překlopí z jedné strany na druhou.

Tak hodně úspěchů!

Pokud něčemu nerozumíte, nebo máte vlastní systém jak v malé líhni efektivně zabudovat systém na otáčení vajec, napište.

http://www.youtube.com/watch?v=gAYJVfXkziI

Návod na stolní líheň monoplast 60  najdete       http://www.ulozto.cz/xp6ESA2/lihen-monoplast-pdf

pro stolní líheň

 

Egg candled with the OvaScope by Brinsea Products.

toto video je př. Egiho http://wyandotky.weblahko.sk/Uvod.html

článek převzat http://slepice.info

Vítejte na stránce chozadru.wbs.cz v sekci CHOV DRŮBEŽE

Líhnutí kuřat

Za normálních okolností je doba inkubace kuřat 21 dní. U větších vajec to může trvat déle, naopak z vajec zdrobnělých typů slepic se vylíhnou kuřata přibližně za 20 dní. Doporučuje se zvlhčit násadová vejce vodou po uplynutí 18 dnů, nejlépe je postříkat rozprašovačem na květiny, aby došlo ke změknutí skořápky a usnadnilo se tak kuřatům klubání. Již 20. dne je možno uslyšet pípání z ještě neporušených vajec, čímž kuře navazuje kontakt s matkou. Předtím, než se kuře vyklube ze skořápky, protrhne podskořápečnou blánu a dosáhne do vzduchové komůrky na tupém konci vejce.

Kolem 21. dne kuře rozbije skořápku: vaječným zubem na špičce zobáku ji prořízne, skořápka praskne a kuře se vykulí ven. Čerstvě vylíhlé kuře je vlhké, rychle však oschne. Ihned běhá, pípá a dokáže samo zobat a pít.
Jakmile jsou kuřata na světě, kvočna je vodí a při hrozícím nebezpečí, chladu či dešti je schovává pod sebe do teplého peří. Patří-li ostatní slepice ke klidným a snášenlivým plemenům, můžete s nimi kvočnu s kuřaty nechat pohromadě, ve většině případů je však lepší přemístit novou rodinu do jiného kurníku.

Pomáhat kuřatům při líhnutí?

Vejce, z nichž se 22. dne ještě nevyklubala kuřata, jsou buď neoplozená nebo obsahují odumřelé zárodky. Taková vejce odstraňte. Nedoporučuje se pomáhat kuřatům, která se sama klubají obtížně. Zdravé a vitální kuře, je-li dobře vyseděno, se dostane vždy ze skořápky bez cizí pomoci. Jestliže to nedokáže, znamená to, že není zcela v pořádku, je slabé či jinak postižené a bude potřebovat hodně péče navíc. Kuře když se líhne, tak nejprve naklube skořápku a tím má zajištěn dostatek vzduchu. Postupně se kuře ve vejci otáčí a otvor rozšiřuje kolem dokola tupého konce. Tím taky překroutí pupečník, takže se ztenčí, přestane fugovat a kuře hřbetem odtlačí „pokličku“ a utrhne se od pupečníku. Pokud pomůžete kuřeti ve fázi mezi proklubáním a vylíhnutím neopatrně, vejce se zalije krví a kuře zahyne.

Slepice

Informační portál o slepicích…

 Umělé líhnutí drůbeže   www.lihne.cz 

ošetřování násadových vajec musíme rozdělit na vejce od hrabavé drůbeže a na vejce od vodní drůbeže, které je pracnější - tato vejce jsou snášena na podestýlku, která bývá více znečistěná. Vejce se seberou a nechají se v místnosti několik minut ohřát na pokojovou teplotu. Pak se ponoří do vody teplé asi 35°C, kartáčem se omyjí a ponoří se do připraveného 2 % rostoku chloraminu / i jiného/ o teplotě 30°C po dobu 10 - 15 vteřin.Teplota tohoto roztoku musí byt nižší, aby vejce nasákla do skořápky dezinfekci. Vejce se neotírají a nechají se oschnout. Při čistění se vyřazují vejce nadměrečná i podměrečná, s deformovanou, hrubou a podle našich smyslů nenormální skořápkou. Pak se dají doskladu kde by měla být teplota 10 - 12 °C. Ten musí být dobře větratelný, bez plísní, nesmí tam svítit sluníčko a musí tam být udržovaná čistota včetně dezinfekce. Vejce hrabavé drůbeže se nemyjí, očistí se nasucho vyjímečně se otřou vlhkým čistým hadříkem. Ve skladu jsou vejce umistěna kolmo. Obrací se 1 x denně / špičkou dolů a druhý den špičkou nahoru / Na lísce v líhni pokládáme vejce šikmo pod úhlem 45°.Obtimální skladovací doba je 7 dní, některá vejce i déle. Musíme ale počítat s horší líhnivostí. Vejce můžeme dezinfikovat také ve skladu nebo v líhni a to postřikem různými dezinfekčními postřiky a nebo formalinovými parami. Pokud se rozhodneme pro form.páry, měla by být líheň vyhřátá asi na 30 - 35 °C, při čemž dojde k maximálnímu působení dezinfekce. Množství formalinu a manganistanu draselného se určuje dle kubatury líhně. Tento způsob dezinfekce by se neměl používat mezi 25 - 95 hodinou inkubace, aby se neublížilo počínajícímu zárodku.Je to dezinfekce nejúčinější ale karcinogenní. Tímto povídáním jsem vám chtěl zhruba nastínit jak by se to mělo dělat. Platí to ale spíše pro spolkové nebo větší líhně.

nebo to http://www.lihne.cz/64-dezinfekce-100-ml.html

článek převzat s ifauna od jeduvka (Martina Holcrová)
Přirozené líhnutí: Kvokající slepice má zvýšenou teplotu. Sezením na hnízdě vejce ohřívá natolik, že se zárodek může vyvíjet. Teplota v hnízdě kolísá mezi 33,4 a 38,8 °C. U lehkých nosných plemen byla kvokavost šlechtěním potlačena. Kvokají slepice středně těžkých a těžkých plemen.

Umělé líhnutí:
K líhnutí používáme pouze vejce, která splňují předpoklady, že se z nich vylíhnou životaschopná mláďata. Vejce musí pocházet od zdravých nosnic, musí být oplozená, pravidelného tvaru a musí mít standardní velikost, která je stanovena pro jednotlivé druhy a jednotlivá plemena. K líhnutí se nehodí vejce kulovitého tvaru, protože mají málo bílku, ani vejce abnormálně velká a protažená, která mají zase obyčejně více žloutků. Povrch vajec musí být čistý, hladký, bez zjevných i krytých prasklin. Od snesení vejce k jeho nasazení nesmí uplynout více než 15 dnů, bez ohledu na to, že jsou násadová vejce uskladněna v dobrých podmínkách. Dlouhodobé skladování vajec snižuje líhnivost. Celkový výsledek líhnutí, kromě podmínek inkubace, závisí také na kvalitě výživy nosnic produkujících násadová vejce. Chovatelské podmínky se nejvíce projevují při líhnutí těch druhů drůbeže, které mají vysokou snášku.

Při líhnutí se musí dbát na úzkostlivou čistotu, rychlé odstraňování všech zbytků a odpadků, na řádně prováděnou desinfekci před započetím líhnutí, dolíhní po každém dolíhnutí a násadových vajec před jejich vložením do líhní. Na závěr úvodu si dovolím ocitovat obecné požadavky na jakoukoli líheň z publikace Domácí chov zvířat od autora Havlína a kolektiv:

„Správný průběh umělého líhnutí předpokládá kontrolu a regulaci teploty, vlhkosti, výměny vzduchu, vhodného uložení vajec a jejich obracení. Chod líhně musí být přesný a spolehlivý, líheň musí být dobře čistitelná a manipulace s vejci nesmí být namáhavá. Materiál skříně dobře tepelně izoluje, na vnitřní ploše je odolný proti vlhkosti. Teplo vytvářejí elektrické topná tělesa, která jsou regulována provozním a pojistným termostatem. Teplota se průběžně sleduje kolínkovým teploměrem umístěným na rozvodné desce líhně.
Vlhkosti se dociluje odpařováním vody z plochých táců na dně líhně nebo ponornými topnými tělesy. Zvyšuje se kropením vajec teplou vodou, mlhovkou nebo zavěšením vlhkých textilií. Sleduje se vlhkoměrem.
Větráním se v prostoru líhně zajišťuje rovnoměrná teplota, přívod kyslíku vyvíjejícím se zárodkům a odvod jimi vyprodukovaného kysličníku uhličitého. Potřeba kyslíku a tvorba kysličníku uhličitého se zvyšuje se stářím zárodků. Na 1000 vajec v předlíhni je nutno dodat za hodinu 8 - 9 m3 čerstvého vzduchu, v dolíhni 11 m3. Vyšší koncentrace kysličníku uhličitého snižuje líhnivost. Už při koncentraci 1 % zárodky odumírají nebo se líhnou zrůdy."
Citát platí pro všechny typy líhní. Je jedno, jestli DomaDělané, nebo firemní. A pro kutily - jen těžko se v líhni obejdete bez elektriky. Nezapomínejte, že kope, probíjí, zkratuje a v líhni je z hlediska E50 prostředí nebezpečné!!!!!! Tak vhodné krytí, izolace a podobné špeky jsou nutností. Vysoká vlhkost, čpavek, kysličník uhličitý.
Pro líhnutí kuřat v líhních s nuceným prouděním vzduchu je doporučené rozmezí teplot pro inkubaci 37,5 - 38,2°C při vlhkosti prostředí 50 - 65% /to je běžná vlhkost, kterou máte třeba v obýváku po intenzivním vyvětrání/ a minimálně 2x denně otočit vajíčka o 180°. Je jedno jestli ručně, nebo máte automatiku. V případě automatického naklápění vajec je doporučeno častěji. V dolíhňové lísce se již vajíčka neobracejí, je doporučeno snížit tepotu o 0,2°C a zvýšit vlhkost prostředí zvýšit na 70 - 90%. Normálně se to dělá rosením nebo zavěšením mokré tkaniny, nasáklého papírového obrousku....
Při firemně vyráběných líhní se řiďte návodem, při domácí konstrukci si vypozorujte setrvačnost topného tělesa, citlivost termostatu a podle toho nastavte střední teplotu, aby jste se vešli do doporučeného rozmezí. Smrtelná teplota pro zárodky je 42°C.
Líhně s přirozenou ventilací jsou zpravidla konstruovány jako stolové. To jsou ty „remosky - Biosky", různé doma dělané krabice se žárovkami... Nasazují se jednorázově. Vejce zůstávají v líhni po celou dobu líhnutí. Obracejí se ručně dvakrát denně. Nemají ventilátor, proudění vzduchu je samovolné. Používá se vyšší teplota (39,5 - 41 °C), na počátku líhnutí vyšší, ke konci se snižuje.
Při žárovkových líhní si uvědomte, že topíte systémem světlo - tma. Žárovky mají životnost počítanou na počet rozsvícení, cca 1000krát. Příliš jim nedůvěřuji, protože vždy hrozí nebezpečí přepálení vlákna, zpravidla v době, kdy nikdo není doma nebo všichni tvrdě spí.

Líheň máme vydesinfikovanou, seřízenou zahřátou, tak hurá nasadíme první vsádku.

Líhnutí kuřat:
Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 - 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 - 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.
Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.
Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít..... Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně - u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.
Vejce se poprvé prosvětlují 5. - 6. den od vložené do líhně - zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. - 19. den od vložení do líhně - tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.

Krůťata:
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.

Perličky:
Líhnutí perliček má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. Vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne - perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.

Bažantí kuřata:
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 - 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 - 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 -60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.
Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 - 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.
Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 - 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. - 7. den po vložení do líhně, podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.
Bažanty jsem prachsprostě opsala z návodu, ale osobně jsem je líhla jako kuřata. Z 50 vajec bylo 45 bažantíků. Inkubace 25 dní. Druh nevím, byl to zkušební provoz pro kamarády myslivce.

Křepelky:
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 - 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 - 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 - 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. - 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. - 23. den. K líhnutí křepelčích vajec používáme stolové líhně.

Kachňata:
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.

Housata:
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 - 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 - 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně a pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 - 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.
Znovu opakuji, zde uvedené teploty berte jako ideální střed.

Protože není každý den posvícení, tak i skoro měsíční tanec kolem vajec v líhni může být korunován nezdarem.
A to z příčin fyzikálních - líheň má mizernou izolaci stěn a citlivě reaguje na změny teploty okolí - pokles teploty v noci, prudké ochlazení při větrání místnosti otevřením okna..... „uvaření" vajec díky slunečním paprskům dopadajícím na líheň, sabotáž energetiků když neoznámeně a neplánovaně vypnou proud na celý pracovní den...
A nebo z důvodu nákazy. Nejběžněji se setkáte se zaplísněním Aspergillou fumigatus. Tato potvůrka je nejběžněji rozšířenou plísní a vyskytuje se na vlhkých organických materiálech rostlinného i živočišného původu. K růstu potřebuje vlhko a teplo, takže dýchací cesty drůbeže jí poskytují ideální podmínky stejně jako umělé líhně. Plíseň vytváří mikroskopické spory (konidie) v milionových množstvích. Spory jsou velmi odolné v zevním prostředí a přežívají řadu měsíců i let. Snadno se šíří, hlavně zvířeným prachem z podestýlky, prašným zaplísněným krmivem a rozvířeným vzduchem v líhni. Protože líhneme, tak při zamoření líhní prorůstají plísně z povrchu skořápky jejími póry dovnitř (tmavé skvrny) a usmrcují zárodek.
Spory plísní ničí teprve 30 minutový var nebo 2% roztok formalínu.
Formalín je karcinogenní, ale na trhu je již dost jiných vhodných desinfekčních prostředků. I když čistě mezi námi, formaldehydové páry ......
Pak nám ještě může zkazit radost z vylíhnutých kuřátek rodičovské hejno. Spíš naše chyby v péči o něj. Zde trochu ospravedlňuji svoji občasnou nepříjemnost a protivnost z diskuze, když se dohadujeme o tom, jestli sypat granule, když pšenka přece stačí.....

Nedostatek vitamínu A:
Nedostatek vitamínu A je poměrně častý u slepic, krůt a kachen. Při nepřístupu k zelenému krmivu se může projevit i v létě.
Ptáci ztrácejí čilost a zájem o potravu, hubnou, výrazně klesá snáška a oplodněnost vajec, ve kterých jsou krevní skvrny. Dochází k odumírání zárodků nebo k hynutí mláďat brzo po vylíhnutí. Přidružují se zejména parazitární onemocnění (kokcidióza) v důsledku snížené odolnosti sliznic.
Tak nezapomínejme na přístup drůbeže k čerstvému krmivu, ke krouhané mrkvi nebo, k té pšence, podáním třeba Combinalu A jednou za 6 - 8 týdnů. Tělo si vytváří zásoby. Předávkování vitamínu A vede u mladé drůbeže k předčasnému kostnatění chrupavek a tím k poruchám vývinu kostry, u dospělé drůbeže k těžkému poškození ledvin. Tak všeho s mírou.

Dál nás může potrápit nedostatek vitamínu B2 (riboflavinu). Je důležitý pro líhnivost, životnost a růst mláďat.
U dospělé drůbeže se nedostatek projevuje poklesem snášky, zdrsnělou, skvrnitou skořápkou a ztekuceným bílkem. Zárodky ve vejci hynou ve druhé polovině líhnutí, jsou zakrslé, mají zkadeřený puch a otoky těla.
Ale protože naše pipky dostávají sem tam mléčné výrobky, k sušeným kvasnicím se tu a tam taky dostanou, tak je B vitamín pro nás bezproblémový.
Nedostatek vitamínu E je už jiná, protože ten si v rodičovském hejnu můžeme přivodit celkem snadno, v dobré víře, že pipkám přilepšujeme...
Příčinou může být nejen nedostatek vitamínu E v potravě, ale i nadměrný přísun živočišných tuků (nad 2%) a zvláště zkažených tuků. U dospělé drůbeže nedostatek vitamínu E negativně ovlivňuje především sexuální funkce (oplozenost vajec, odumírání zárodků).
Při odchovu masných, rychle rostoucích hybridů je dobré trvale přidávat zdroje vitamínu E (Combinal e, Konvit Neo, klíčkový olej), protože ptáci mají relativně vyšší spotřebu než savci. Zelené krmivo a naklíčené zrno jsou současně i zdrojem vitamínu A, jehož nedostatek často komplikuje nedostatek vitamínu E. Zase, všeho s mírou.

Pokud zjistíte sníženou líhnivost vajec v důsledku hynutí zárodků v posledních dnech inkubace a u zárodků objevíte zkrácený „papouščí" zobák s vyklenutou hlavou a otoky a zkrácené končetiny, tak máte v hejnu jiný průšvih, jmenuje se peróza a vzniká z nedostatku manganu a zinku, cholinu (vitamín B), vitamínu H, popř. vitamínu E. Sklon k onemocnění způsobuje nadměrný přídavek vápníku a fosforu, které konkurují manganu při vstřebávání ve střevě. Také jednostranná výživa, např. kukuřicí s nízkým obsahem manganu, vitamínu E a H, zejména při uzavřeném odchovu bez přístupu k půdě. Citlivější jsou masná plemena. Nosnice jsou náročnější na přísun manganu až ve druhém roce snášky.
Tak když budete mít pocit, že musíte pipkám přidat vápník, kvůli tenkým skořápkám, nezapomínejte na mangan. Všestranně pestrá krmná dávka zajistí přísun těchto stopových prvků. Z přípravků je vhodný Konvit Neo a Plastin.

Doufám že jsem vás nevyděsila, ale to že krmíme málo, nebo to zase naopak s vitamíny a stopovými prvky přeháníme, poznáme bohužel až když brečíme nad neproklovanými kuřaty, nebo brzo po vylíhnutí zdechlými.
I to je důvod, proč doporučuji krmné směsky plus pastva, občasně nepovedený oběd.....

A na závěr přidávám popis a možnou příčinu poruch líhnutí:
Při dobrém líhnutí nepřesahuje počet neoplozených vajec 4 - 5 %, vajec s krvavými prsteny 2 %, odumřelých zárodků 2 - 3 %, udušených zárodků 6 - 7 %. Zvýšení některé z těchto skupin ukazuje na závadu v kvalitě vajec nebo ve způsobu líhnutí.

Vylíhlá kuřata - Příčina
Vleklé líhnutí, slabá kuřata - Avitaminóza D
Kadeřavé opeření, lepkavost, ochrnutí krku a nohou - Avitaminóza B2
Opožděné klování, slabá kuřata se špatnou pigmentací - Avitaminóza A
Opožděné vylíhnutí, slabá kuřata, slepené oči, špatná pigmentace - Avitaminóza A
Brzké, ale vleklé líhnutí, kuřata malá se slepeným puchem, pupek špatně uzavřený -Dlouhodobé přehřátí
Líhnutí opožděné, vleklé, kuřata slabá, špatně stojí na nohou - Nedohřátí
Líhnutí opožděné, kuřata špinavá, puch špatně pigmentovaný - Nadměrná vlhkost
Naklování ztížené, líhnutí uspíšené, kuřata a skořápky suché - Nedostatečná vlhkost
Naklování skořápky na špičatém konci vejce, lepkavost - Nedostatečná výměna vzduchu
Opožděné líhnutí, kuřata slabá - Dlouhodobé skladování vajec
Uspíšené líhnutí - Přehřátí vajec
Líhnivost snížena na 50%, kuřata slabá, poruchy koordinovaného pohybu - Vleklá otrava rtutí

Co dodat? Už jen přání samých úspěchů

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

Od vajíčka ke kuřeti

Fotografie:Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.

Jak zárodek roste, zvětšuje se i jeho potřeba živin. Tomu odpovídá zvětšující se plocha žloutkového vaku – kolem sedmého dne obroste celou žloutkovou kouli. Období od 30 až 36 hodin do 7. až 8. dne inkubace představuje stadium žloutkové výživy pomocí žloutkového krevního oběhu. Vytvářejí pohlavní i vyměšovací orgány, játra, žlázy s vnitřní sekrecí, žaludek, pohlavní orgány, srdce je kompletně vytvořeno. Šestý den se embryo začíná pohybovat, lze rozlišit tvořící se zobák, prsty na křídlech i končetinách.

Současně se žloutkovým vakem se tvoří další plodové obaly. Kolem těla zárodku se uzavírá amnion s tekutinou, v níž zárodek plave a je chráněný před vysycháním a nárazy. Jeho funkce je dočasná. Kolem desátého dne už má zárodek podobu kuřete, v této době amnion praská – překážel by dalšímu růstu. Odpady produkované zárodkem se v podobě moči shromažďují v dalším plodovém obalu – alantoisu. Pod skořápkou současně vyrůstá chorion. Postupně se vytvoří chorioalantois, který obroste bílek a vytvoří druhý mimozárodečný krevní oběh – čerpá živiny z bílku a vzduch. Období mezi 7. až 8. dnem až do 18. až 19. dne inkubace představuje stadium dýchání atmosférického kyslíku a výživy vaječným bílkem. Už desátý den inkubace je vývoj očí téměř dokončen, rostou oční víčka a jsou vytvořeny nozdry. Končetiny se prodlužují, objevují se péřové folikuly, prsty jsou oddělené a mají drápky, kůže na nohou tvoří šupiny.

Ve dvacátém dnu obepíná alantochorion celý bílek. Kuře zobáčkem protrhne bílkovou blánu a začíná dýchat plícemi vzduch ze vzduchové komůrky, můžeme slyšet pípání. Vzduchová komůrka zabírá téměř třetinu vnitřního prostoru vejce. Když kuře vzduch vydýchá, začne proklovávat skořápku a klubat se z vejce. Ve druhé fázi kuřete se převážně chrupavčitá kostra začne osifikovat (kosti pevní), potřebný vápník a fosfor dodává chorioalantois především ze skořápky. Zeslabí ji zhruba o třetinu. Skořápka je pak křehká a snadno se drtí. Kuřeti pomáhá v klubání také malý výrůstek na špičce horní části zobáku, tzv. „vaječný zub“. Kuře proklove dírku a pokračuje až do uvolnění dvou třetin obvodu skořápky. Pak se opře běháky do špičky vejce a odlomí vršek skořápky. Líhnoucí se kuře průběžně vtahuje do břišní dutiny pupečním otvorem zbytek žloutku. Zevní krevní oběh při tom zasychá a zůstává na vnitřní straně skořápky. Pozor, předčasné odlupování skořápky může vnější krevní oběh narušit a kuře vykrvácí. Po vylíhnutí je kuře mokré a unavené, proto si musí v líhni nebo pod kvočnou odpočinout.

Evidence
Počet vylíhlých kuřat – líhnivost – zjišťujeme z celkového počtu vajec vložených do líhně a z oplozených vajec. Mnoho neoplozených vajec může mít příčinu v nesprávném poměru pohlaví v hejnu, ve špatném zdravotním stavu nebo stáří zvířat. To, že se zárodky nezačnou vyvíjet, může způsobit také závadné krmivo, namrznutí vajec nebo dlouhé skladování vajec. Odumřelé zárodky při prvním prosvětlování zjistíme, pokud byla na začátku líhnutí v líhni vysoká teplota nebo narušena kvalita vajec vlivem nesprávné výživy hejna (narušené bílkoviny v krmivu, nadbytek soli, nedostatek vitamínů zejména A, D, E, B). Krvavé prstence se vyskytují, pokud byla vejce skladovaná při vysoké teplotě. Při líhnutí může znamenat brzké naklování a vleklé líhnutí přehřátí vajec ve druhé polovině líhnutí. Kuřata bývají polepená, se špatně vtaženým žloutkem, velkým pupkem, skořápka zůstává uvnitř krvavá. Naopak nízké teploty v průběhu líhnutí způsobí, že se živá kuřata neproklovou nebo se líhnou opožděně, jsou slabá.

Rodokmenové líhnutí
Provádíme při individuální kontrole snášky, když chceme znát původ kuřete. Rodokmenové dolíhňové lísky jsou upravené tak, aby vylíhlá kuřata od určité slepice zůstala oddělena. Používají se sáčky z řídkých textilií, nebo pletivové klícky, také může být líska rozdělena pevnými přepážkami.

Kuřatům se ihned po vylíhnutí aplikují do přední létací blány křídla křídelní značky. Provizorně lze použít i speciální barevné spreje (časem se barva vytratí) nebo malé barevné uzavíratelné kroužky (je třeba dát pozor, aby se časem do běháku nezařezávaly).